Vliv vína na zdraví
Úvod
Názory na vliv vína na zdraví se v poslední době velmi
různí a vzniká kolem nich spousta mýtů. Dříve byly pozitivní účinky na lidské
zdraví přisuzovány zejména resveratrolu. Spousta vědeckých studií tuto teorii
však vyvrací. Názory se různí i mezi lékaři a vědci. Jak je to tedy s vlivem
vína na zdraví doopravdy?
Historie
Pití alkoholu je součástí naší kultury
od počátků lidské historie, ale ve větší míře mohlo začít až s rozvojem
zemědělství. Počátky výroby vína jsou nejasné. Předpokládá se, že se začalo
vyrábět přibližně 10 000 let př.n.l. v oblastech současné Gruzie a
Arménie. Vykvašená směs rýže, medu, hlohu a hroznů byla také nalezena
v nádobách starých více než 9000 let v Číně. Důvodem, proč lidé
začali pít alkohol, bylo nebezpečí, které plynulo z pití vody plné
bakterií a také fakt, že nefermentovaná šťáva z ovoce se brzy zkazila.
Již před tisíci lety si lidé uvědomovali příznivé účinky
vína na zdraví. Medicínský význam vína popisují sumerské učebnice lékařství,
čínská medicína nebo indická ajurvéda. Víno se používalo např. na desinfekci
ran, zahnání horečky, jako anestetikum (alkohol byl až do 20. století jediným
prostředkem tišícím bolest) nebo jako prevence proti střevním onemocněním,
jelikož voda byla často znečištěna.
Složení vína
Víno
obsahuje vodu, alkohol, sacharidy (různý poměr glukózy a fruktózy dle kvality a
původu vína), organické kyseliny (kyselina vinná, kyselina jablečná, která se v
procesu výroby vína odbourává na kyselinu mléčnou), bílkoviny, třísloviny,
minerální látky, enzymy, vitamíny (C, A, vitamíny skupiny B).
Kromě těchto látek obsahuje víno také látky, kterým jsou přisuzovány příznivé účinky na lidské zdraví. Patří mezi ně polyfenoly, nejznámější je resveratrol, který má výrazné antioxidační vlastnosti a pohlcuje volné radikály. Koncentrace resveratrolu je v červených vínech přibližně 10x vyšší, než v bílých vínech. Důvodem je fakt, že se při výrobě červeného vína ponechává slupka hroznu po určitou dobu fermentovat a resveratrol se nachází právě ve vinné slupce.
Mezi další polyfenoly patří pterostilben - látka podobná resveratrolu, která se však ve větší míře dostává do mozku nebo proanthokyanidiny, které najdeme v hroznových jadérkách. Víno obsahuje také melatonin, který kromě savců vytváří i rostliny. U člověka kromě toho, že ovlivňuje spánek, působí v těle jako silný antioxidant.
Ve
víně jsou také živé bakteriální kultury (vznikající při procesu fermentace),
které přežijí průchod ústy a žaludkem a fungují jako probiotikum. Kde se tyto
prospěšné látky ve víně berou? Dostávají se do něj z hroznů vinné révy během
macerace a fermentace. A kde se berou v hroznech? Vznikají ve slupkách bobulí
jako přirozená ochrana proti plísním a take slouží rostlině jako antioxidanty,
které je chrání před volnými radikály, např. při působení slunce.
Alkohol
Řada
vědců se domnívá, že za příznivé účinky vína může především alkohol, pokud je
ovšem konzumován v malém množství. Rozhodujícím faktorem v příznivém
účinku pití malého množství alkoholu je zvýšení HDL cholesterolu. Alkohol má
také schopnost snižovat přilnavost krevních destiček. Omezuje jejich schopnost
se sdružovat a vytvářet tak nebezpečné překážky. Dle Loren Cordain z univerzity
v Coloradu alkohol také ovlivňuje hladinu inzulinu v krvi tím, že snižuje
produkci tohoto hormunu ve slinivce, čím pomáhá předcházet ukládání tukových
zásob v těle.
Mezi
další prospěšné účinky alkoholu patří i fakt, že střídmé pití alkoholu uvolňuje
serotonin v mozku a zmírňuje stres, čímž pomáhá předcházet řadě chorob. Fakt,
že prospěšný ve víně je alkohol, potvrdila i studie, jež zkoumala osoby, které
konzumovali jen šťávu z hroznů, ale ne alkohol. K pozitivní změně
z hlediska kardiovaskulárnách chorob u nich nedošlo.
Víno a vztah k našemu organismu a chorobám
Cévní a srdeční onemocnění
V roce 1819 irský lékař Samuel Black popsal tzv.
francouzský paradox, který popisuje skutečnost, že ačkoli francouzi žijí
nezdravým životním stylem (konzumace velkého množstvý nasycených tuků, sacharidů,
kouření, málo pohybu) trpí relativně nízkým výskytem srdečních onemocnění.
V roce 1979 vyšla studie Dr. A. Selwina St.Legera,
která popisuje ochranné účinky vína ve vztahu k srdečnímu infarktu. Po této
studii začal stoupat zájem o problematiku pití malého množství alkoholu a jeho
vztahu k lidskému zdraví. Do dnešního dne bylo publikováno několik stovek
prací o pití alkoholu a jeho vlivu na zdraví, které svědčí o tom, že mírná
konzumace alkoholu skutečně snižuje nejen riziko srdečního infarktu, ale i
úmrtnost na něj. Z výsledků těchto studií vyplývá snížení rizika srdečního
infarktu o 30 - 80 %.
Proč má tedy víno tak pozitivní vliv na předcházení těmto
onemocněním? Kromě alkoholu, jehož účinky na kardiovaskulární systém jsme si
popsali výše, mají největší zásluhu polyfenoly, které ve víně působí jako
antioxidanty, vážou molekulární kyslík z oxidovaného LDL cholesterolu, který
způsobuje ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné
radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, kouřením, stárnutím a
působením dalších negativních vlivů. Resveratrol také inhibuje srážení krevních
destiček, což působí proti vzniku aterosklerózy.
Stárnutí
Přirozený proces stárnutí se projevuje ve změnách genů.
V posledním desetiletí došlo k identifikaci několika genů, které
prodlužují délku života a pomáhají předcházet některým nemocem. Výzkumy Davida
Sinclaira z bostonské Harvard Medical School naznačují, že klíčem pro
prodloužení života je zvýšení aktivity genu SIRT1, jehož aktivitu v lidských
buňkách až 13x zvyšují právě polyfenoly obsažené ve víně.
Nervový systém
Resveratrol vytváří v mozku enzym regenerující nervová
poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně
propojovat. Výzkumy Davida Sinclaira (viz. výše), které se týkají vlivu
působení genů SIR2 a SIRT1 na neurologické poruchy, mezi něž patří Alzheimerova
nemoc ukazují, že účinek genu SIR2 zabraňuje neurodegeneraci, která je základem
mnoha neurologických poruch. Lidem, kteří umírněně pijí víno, tedy hrozí menší
riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou.
Imunitní
systém
Přesto, že alkohol má podle provedených
výzkumů imunitní systém potlačovat, v případě konzumace vína se žádné podobné
účinky neprokázaly. Činnost bílých krvinek, které v těle bojují s infekcí
konzumace vína neomezuje. Výzkumy potvrdily, že lidé, kteří každý den pijí malé
množství vína, jsou méně nemocní. Mohou za to antivirotické a antibakteriální
účinky vína. Také díky obsahu tříslovin víno podporuje funkci imunitního
systému. Především červené víno ničí bakterie způsobující infekce
zažívacího traktu, čímž chrání tělo před průjmovým onemocněním ze stravy.
Cukrovka
I když by se mohlo zdát, že při dietě výrazně
omezující cukry ve stravě, může pití vína, které obsahuje zbytkový cukr, tuto
dietu narušovat, dlouhodobý výzkum na Harvardské univerzitě prokázal, že
střídmé pití vína má naopak pozitivní účinky na diabetes. Pití vína také pomáhá
předcházet této nemoci a to až o 30%. V každém případě se doporučuje spíše
suché víno, které má menší množství zbytkového cukru. Pozor však na nadměrné
pití alkoholu, při kterém se naopak riziko cukrovky zvyšuje až o 43%.
Onkologie
Rakovina je onemocnění vzniklé v důsledku poruch
genomu v na základě endogenních (např. oxidace) a exogenní procesů.
Poruchy (mutace) vznikají, pokud dojde k převýšení reparační kapacity DNA.
Obranu proti působení mutagenů a vzniku nádorů je možné cíleně podpořit. Víno
má antimutagenní účinky, které jsou přisuzovány zejména resveratrolu, který
potlačuje vznik karcinogenu. Významný protinádorový účinek byl zaznamenán u
rakoviny prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže a zhoubného bujení
krvetvorných buněk. Pozitivní účinek byl také prokázán u prevence před
poškozením jater při léčbě chemoterapií.
Plíce
Polyfenoly, obsažené ve víně, pomáhají chránit plicní
tkáň. Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou mohou snížit riziko
zápalu plic díky resveratrolu, který ničí látku, která vyvolává zápal plic.
Pití vína také pomáhá předcházet chronickým onemocněním plic, kterým trpí
především kuřáci. Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na
plíce. Pozitivní účinky vína se podepisují také na zvýšení objemové kapacity
plic, krevního oběhu a posílení imunitního systému, který potlačuje vznik
bakteriálního a virového onemocnění plic.
Výzkumy naznačují, že i když je v červeném víně
obsaženo více resveratrolu, něž ve víně bílem, v sovislosti s plicním
onemocněním se ukazuje prospěšnější především bílé víno.
Ostatní
Kromě výše uvedených má víno
pozitivní vliv také na další procesy a orgány, např. na žaludek tím, že
povzbuzuje trávení a ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu. Dále
na zrak, díky nižšímu riziku stárnutí oční sítnice, které může vést až ke
slepotě nebo na pleť, jelikož účinky vína zpomalují lokální záněty na pleti.
Víno také posiluje průběh hojení ran.
Závěr
Příznivé účiny vína byly dávány do souvislosti především
s resveratrolem, který je sice ve víně obsažen, ale ve velmi malém
množství, člověk by tedy musel vypít velké množství vína. Dle zjištěných
informací skutečný pozitivní efekt pití vína vzniká kombinací všech prospěšných
látek ve víně, tedy především všech polyfenolů, melatoninu a alkoholu.
Mezi jednotlivými víny existuje velký rozdíl. Zatímco nekvalitní
vína obsahují naprosté minimum účinných látek, kvalitní a plné víno, ze
specifických oblastí a regionů, připravované tradičními metodami, může mít
skutečně znatelný pozitivní vliv na zdraví.
Na základě studií lze doporučit každodenní spotřebu vína v obejmu 0,2 -
0,4 l. Tato pravidelná konzumace funguje jako účinná prevence pro snížení rizik
vzniku některých onemocnění. Klíčová je však optimální, střídmá míra konzumace
vína spojená s určitou pravidelností.
Foto Ondra Uhlíř
Seznam použité literatury:
- Vlastní zápisky ze studia Mendelovy univerzity v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, ústav Vinohradnictví a vinařství
- Prof. MUDr. MILAN ŠAMÁNEK, Dr.Sc., FESC a doc. MUDr. ZUZANA URBANOVÁ, CSc., Víno na zdraví, 2010
- ANNA BRZOBOHATÁ, Bakalářská práce - Víno jako účinná prevence a lék vůči srdečním chobám, Mendelova univerzita v Brně, 2015
- IVETA ANDRLOVÁ, Bakalářská práce - Hrozny a víno ve výživě člověka - zdraví prospěšné látky v hroznech a víně, Mendelova univerzita v Brně, 2010
- PETR KUGLÍK, Antimutageny - látky, zabraňující vzniku mutací, Masarykova Universita, 2014
- Webové stránky www.vinoazdravi.cz
- Webové stránky www.vinoprozdravi.cz
- Webové stránky https://www.diabetickaasociace.cz
- Webové stránky https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/ucinky-cerveneho-vina-na-zdravi/